Tenerife - část I.

Letos jsme dlouho vybírali a přebírali, kam vyrazit na "dovolenou". Požadavků nebylo mnoho - moře, nízká cena, zájem o kulturu. Nebudu lhát, už pár let sním o návštěvě Asie, ale ani letos nám to z finančních důvodů nevyšlo. Do užšího výběru  se nám dostala Mallorca, Kanárské ostrovy, Azory, jih Španělska nebo Itálie. A jak je jasné, vyhrály to právě Kanárské ostrovy a konkrétně ostrov Tenerife.

Při vyhledávání letenek jsme se snažili nakombinovat lety tak, aby bylo možné navštívit alespoň dva námi vybrané ostrovy - Tenerife kvůli nádherné přírodě a Fuerteventuru kvůli božským plážím. Ve finále jsme kvůli drahému přesunu Fuerteventuru vypustili a upřednostnili spíše přírodu a pěší turistiku napříč dechberoucím Tenerife. To jsem ještě zdaleka netušila jak moc mi učaruje. 

Před podrobnější přípravou na cestu jsem totiž měla Kanáry zafixované jako typickou all inclusive dovolenou, což je to poslední, co mě láká. 

Před cestou:

- letenky - Azair (odlet z Wroclavi na Tenerife, cesta zpět se zastávkou v Paříži)

- ubytování - Booking, Airbnb (5 nocí v Puerto de la Cruz, 3 noci v Puerto de Santiago)

- vypůjčení auta na celou dobu pobytu - Rentalcars (lze využít přes Vratné peníze)

- zakoupení vstupenek do Lorro Parque a Siam Parku

1. den

Čekal nás náročný den, víc než 12 hodin na cestě. 3 dopravní prostředky, tři země. 

Ráno jsme se dopravili na Pardubické nádraží a zabrali si kupé ve vlaku do Wroclavi. Cesta zabrala prakticky celé dopoledne, ale přesun z centra na letiště byl velmi snadný. Autobusem č. 106 pohodlně dojedete na letiště ze zastávky Dworcowa (naproti nádraží) a to za 3 polské zloté. Lístek lze koupit na zastávce v automatu. 

Letiště je poměrně malé, takže vše intuitivně najdete. 

Po příletu jsme se vydali hledat pobočku "naší" půjčovny aut. Půjčovné už bylo zaplaceno, šlo prakticky jen o vyzvednutí. Na Tenerife auto 100% doporučuju, přesuny jsou mnohem snadnější a navštívíte vše, co si přejete a hlavně kdykoliv si přejete. Nicméně s autem a půjčovnami buďte velmi opatrní, často se snaží zákazníka na něčem nachytat a následně "okrást". Po zapůjčení auta kompletně zkontrolujte jeho stav a jakékoliv nesrovnalosti okamžitě hlaste PŘED tím, než z půjčovny odjedete. Popřípadě i foťte. Ve finále se pak každý důkaz hodí, ačkoliv nikomu žádné nepříjemnosti nepřeji.

Utahaní a šťastní, že jsme na místě, jsme zadali do GPS Puerto de la Cruz, parkovat se dá pohodlně na pobřeží na obrovském parkovišti, jen dá trochu zabrat na něj dojet. Na nás čekal pokoj v hotelu Marquesa. Samou nedočkavostí jsme ale hodili únavu za hlavu a šli zahájit náš pobyt prvním džbánkem Sangrie.

2. den

Co vás laká jako první na dovolené? Jasně, přece moře. V našem případě oceán a černá pláž Playa de Jardín. Doteď nevím, jaké pláže jsou mými favority - bílé představují ráj, ale ty černé mají taky neuvěřitelné kouzlo. 

Protože na válení nás moc neužije, odpoledne už jsme seděli v autě a měli namířeno do Garachica. Lákaly nás přírodní lávou vytvořené bazény a křišťálově čistý oceán. Realita předčila očekávání, i když lidí bylo na útesech požehnaně.

Za krátkou procházku určitě stojí i městečko. My se zastavili i na malý oběd a můžeme doporučit restauraci Arístides, kde si pochutnáte na plodech moře, rybách, a tradiční kanárské kuchyni. (Miluju jejich brambory s omáčkami!)

Po cestě zpět jsme neodolali a udělali malou zajížďku do Icod de los Vinos k  nejznámějšímu stromu na ostrově, jednomu ze symbolů Tenerife, El Drago Milenario. Údajně tisíc let starý a vyrostl z dračí krve. Doporučuji si ho prohlédnout i vyfotit z terasy kostela, který se nachází hned vedle botanické zahrady. Přístup na kostelní terasu je samozřejmě zdarma.

Večer byl jako stvořený pro procházku po místní turisty napěchované kolonádě. Nikdy si taková místa nenechávám ujít, ale většinou se tam nevracím. Musím ale uznat, že co by za návrat stálo, je mražený jogurt, který jsme tam ochutnali. Smöoy určitě nevynechat!

3. den

Dopolední plán zněl jasně - dneska zfoukneme Loro Parque. Já osobně přiznávám, že ohledně této atrakce jsem byla trochu skeptická a nebyla si jistá, jestli mě jednička v Evropě a dvojka ve světě mezi "zoo parky" nadchne. Celkově jsem ohledně těchto zvířecích atrakcí hodně rozpačitá, ale musím uznat, že tady se opravdu zdálo, že je o zvířata dobře postaráno. Nicméně s pobytem ve volné přírodě se srovnat nedá asi nic. 

Lístek jsme kupovali ve verzi Twin ticket - pro Loro Parque a Siam Park dohromady za 58 €. 

Doporučuji být u vstupu pár minut před otevřením, tím si zajistíte poměrně prázdný park na příštích pár hodin a také relativně dobré počasí, nebude ještě tak horko. Později pak přijíždí celé autobusy narvané turisty.

Nejvíc velkolepou atrakcí je samozřejmě vystoupení kosatek. Musím ale přiznat, že pro mě pomyslnými vítězi byli delfíni. Veškeré vystoupení lze stihnout v jisté návaznosti, ale chce to rychlý přesun a zvolit správné místo, pokud to jde.

9:20 - lachtani (doporučuji sedět v nejnižších řadách)
10:30 - papoušci (ty nám paradoxně přišly jako nejslabší vystoupení)
11:00 - delfíni (čím níž, tím líp)
11:45 - kosatky (čím níž budete sedět, tím víc mokří budete, JAKO FAKT)

Po Loro Parque už následovala jen procházka městem, malá svačina ve skvělé Cafeteríi Selma & Lovisa, kde najdete ecofriendly nabídku s domácím chlebem, vším homemade a miloučkou obsluhou.

A západ slunce na pláži.

Rychlou večeři jsme zmákli v Taquería Mi Pequeňo Mexico - kde jsme se skvěle oba najedli za cenu jednoho běžného jídla, ale trochu dojem zkazilo, že při placení nás obsluha okradla. Nicméně jídlo super, jen bacha na placení kartou a na to, jakou částku tam obsluha zadává. :D

4. den

Dnešek se nesl ve znamení objevování severu. První zastávkou bylo městečko Bajamar, kde jsme se zastavili kvůli přírodním bazénům a výhledu na naší zastávku příští - Punta del Higaldo.

V Punta del Hilgaldo jsem chtěla vidět maják, lávové pobřeží a také na konci cesty Ermita san Juanito.

Tyto zastávky nám zabraly více času, než jsme si přáli. Proto jsme zvolili nejkratší cestu do části ostrova zvaná  Anaga. Ta zelenější část ostrova, která připomíná tak trochu džungli. Po cestě je šance několikrát zastavit na krásných vyhlídkách. První z nich může být Mirador de Jardina  s výhledem až na Teide. 

Poté zcela bez nějakého doporučení jsem se vydali na "konec světa" do malinké vesničky Taborno v horách. Slibovali jsme si od této návštěvy krásné výhledy a taky že jo! Nikde ani noha, ale panoramata přímo dechberoucí.

Cestu jsme chtěli zakončit krátkým odpočinkem na známé Playa de las Teresitas, jednou z mála pláží s bílým pískem. Proto jsme cestu ještě protáhli na jednu vyhlídku a to na Pico del Ingles. 

Na vybudované vyhlídce nebudete věřit vlastním očím. Dále také doporučuji odbočit a navštívit tunel vytvořený stromy.

Konečně uleháváme a chystáme se odpočívat po celém dni na cestě na nádherné pláži. Nakonec tomu ale moc nedáme víc jak hodinku a necháme se větrem vyhnat zpátky do auta. Odpočinek s plnou pusou písku nám nějak nesedl.:D

Směr - Santa Cruz.

Město jako takové jsme si prošli, ale extra nás neuchvátilo. Co nám ale vytřelo zrak bylo Auditorio. Pro mě naprosto dokonalá stavba - a to architektuře vůbec nerozumím. Autorem je Santiago Calatrava, který má na svědomí hned několik typických staveb pro Valencii (kterou bych si hrozně přála navštívit).

A malá "santacruzská" holčičí tečka nakonec. V místním obchodním domě najdete Primark. Přidám poznámku, že tady mi ta prodejna připomněla, jak Primark vypadal původně asi před 7 lety, kdy jsem ho navštívila poprvé - nepřelidněný a OPRAVDU levný. Možná to bylo jen štěstí na období, ale po dlouhé době jsem si návštěvu Primarku užila.

5. den

Teide.

Aniž bychom to pořádně tušili, bylo tohle slovo vlastně plán na celý den. Pico del Teide je nejvyšší hora Španělska a zároveň sopka. Se svými 3 718 m. n. m. je prakticky nepřehlédnutelná, ať se nacházíte na kterékoliv části ostrova. 

Na Teide se dá jet lanovkou - 13 € za jednu cestu. My jsme věděli, že výstup nezvládneme, fyzicky bychom to prostě nedali. Ani pořádné oblečení jsme si nezabalili. Proto jsme byli za lanovku rádi. Lanovka ale končí 200 metrů pod vrcholem. Pokud chcete zdolat úplný vrchol, je nutné zažádat si o povolení na webových stránkách parku. Denně sem má přístup jen 150 osob a vy musíte být mezi nimi. Bez povolení vás nahoru nepustí, pokud nemáte opravdu velké štěstí. My jsme promeškali a povolení nezískali. Doporučuju si ho zařídit OPRAVDU DLOUHO DOPŘEDU. Stejně tak doporučuji i nákup jízdenek na internetu předem. 

Upřímně - bez výstupu na vrchol mě Teide až tak nenadchlo a kdybych opravdu jela lanovkou nahoru a lanovkou dolů, možná bych i těch peněz litovala.

My se ale rozhodli sestup absolvovat po svých. Bez nucení přiznám, že i to bylo pro nás náročné. První část sestupu je opravdu strmá, mění se terén a byla to pro mě tak trochu výzva. S sebou je nutností dostatek vody, nějaké jídlo, vhodná obuv a opalovací krém. Celý sestup nám trval mezi 4-5 hodinami. Určitě to jde mnohem rychleji, ale my byli naprosto unešení z výhledů, které se nám otevírali a z krajiny, která se s každým sestoupeným metrem měnila. Připadali jsme si chvílemi jako na jiné planetě. Z tohodo důvodu doporučuji, pokud je to možné, alespoň sestup absolvovat. Z té lanovky toho není vidět moc a tohle stálo za každý puchýř. 

Podívejte sami.

Odměna byla jasná - dobrá večeře. Tentokrát jsme zvolili Tasca bar La Pandorga na pobřeží a opět nešlápli vedle.

Kávu jsme si ale dopřáli jinde. V pro mě nejkouzelnějším místě, které jsme v Puerto de la Cruz našli. ART & CO. Spojení kavárny, smoothie baru, surf shopu, obchodu s handmade šperky a jazzového klubu mě naprosto nadchlo a zavítali jsme sem dokonce třikrát během našeho pobytu v Puerto de la Cruz. Perfektní je i slečna majitelka (?), která nám při každé návštěvě něco vřele doporučila a ani jednou tedy nešlápla vedle a my si návštěvu o to víc užili.

A to je vše z první části našeho Tenerife tripu. V dalším článku se přestěhujeme na jih ostrova a budeme trochu víc odpočívat, slibuju. 

Každý dotaz či připomínku vítám!

Mějte se krásně, cestujte, užívejte, ochutnávejte!

A.