Za vánoční atmosférou do Chorvatska

Zní to tak trochu vtipně, že? Zrovna Vánoce ve spojení s Chorvatskem, když my máme s touto destinací spojené ty nejtradičnější letní dovolené. Ale v hlavním městě Chorvatska, Záhřebu, mají údajně ty nejkrásnější vánoční trhy roku 2016. Takže když jsme zjistili, že máme volnou neděli, rozhodli jsme se vyrazit právě tam. A taky proto, že jsem co se týče Vánoc trochu magor a miluju všechno s nimi spojené - světýlka, vůni skořice a cukroví, nákupy dárků a jejich balení, popíjení svařáku na vánočních trzích, vůni jehličí, tu neskutečnou pohodu, čas s rodinou a snad nejvíc ze všeho všechny úsměvy, které dokážou ty správné dárky vykouzlit.

Plán byl jasný - zabít tak trochu volnou neděli a v některých konečně zažehnout tu správnou vánoční náladu. (Já jí totiž mám přibližně od začátku listopadu!) Stihnout krátkou prohlídku města, projít co největší počet vánočních trhů a třešnička na dortu - bruslení!

Naštěstí nás nečekala ani dlouhá, ani drahá cesta (15€ slovinská dálnička a asi 2€ mýtné v Chorvatsku). Takže stačilo posbírat kamarády a vyrazit! Za hodinku a půl už jsme projížděli ulicemi Záhřebu. 

Parkování je ve městě od sobotních 15:00 hodin do pondělního rána zdarma. Ale je tu poměrně velký nedostatek míst. Pokud máte trochu odvahy a taky připravené nervy, dá se tedy zaparkovat i v některé z ulic v centru. Město je rozděleno do třech různě drahých parkovacích zón, které ale v neděli nehrají roli. Pokud byste sem jeli během všedních dní, kdy budou trhy méně přelidněné, vyplatí se ale vzhledem k cenám parkovného zvolit, spíše než ulici, parkovací dům. Za nás doporučuji Centar Kaptol,  kde parkovné stojí 6 HRK na hodinu, tedy necelé euro a nachází se přibližně deset minut chůze od hlavního záhřebského náměstí Ban Jelačic. Další možností může být potom Centar Cvjetni, které se nachází v úplném centru, ale hodinová taxa za parkovné je tu dvojnásobná.

Pro procházku městem, nám vcelku pomohla tato mapka. Trasa se dá velice snadno následovat, popisky ulic jsou přehledné a čitelné a objevíte pomocí ní většinu vánočních trhů, zajímavá muzea i záhřebské pamětihodnosti.

Možností, kterou je mi líto, že jsme kvůli nedostatku času neměli šanci využít, jsou Secret Zagreb Walks a Free Spirit Walking Tour, pomocí kterých objevíte město z mnoha méně očekávaných stránek, pohledů a neochudí vás ani o legendy, příběhy a mýty nebo skvělá doporučení na občerstvení, kavárny a bary. Tyto tipy by vás mohly dovést třeba do Tkalčičevy ulice, která je takovou tou typickou tepnou turistů plnou předražených restaurací a nebo spíš do ulice Martičevy, která je údajně nejoblíbenějším místem záhřebských hipsterů. Tady jsem našla doporučení například na Divas cafe, fllowershop La Marco, bookshop Booksa, tradiční štruklji v La Štruk nebo na dortíky v Mak na konac a Amelie. My nakupovali suvenýry v Galerii Link, kterou také víc než doporučuji!

Jednou z top atrakcí Záhřebu je Museum of Broken Relationships, které má pouze dvě pobočky. Ta druhá se nachází v Los Angeles. Jelikož to byla jedna z mála kulturních zastávek, která neobsahovala popíjení svařáku a porcování bratwurstu, po lehkém váhání jsme se rozhodli toto místo nevynechat. A nikdo z nás nelituje ani jediné kuny, které za vstup zaplatil. Nejdřív jsem neměla představu, co nás čeká, ale rychle jsem pochopila, že jsme právě na pohřebišti vztahů, kde každý milostný příběh má hořký konec. Tolik silných příběhů. A každý příběh spojen s předmětem, které posílají lidé z celého světa. 

Vstupné vyjde na 30HRK, pro studenty 20HRK. 

Vánoční trhy jsou v podstatě na každém prostranství. Nebo nám to tak alespoň připadalo. Po tom, co jsme okoukli slavný kostel Sv. Marka s barevnou střechou a majestátní záhřebskou katedrálu, chtěli jsme je navštívit všechny. Těžko říct, jestli se nám to povedlo!

Začali jsme na hlavním náměstí Ban Jelačic, poté prošli ulicí Augusta Cesarca na Evropský trh a do ulice Kurelčeva. Tamní stánky nás uchvátily především tím, že většina z nich byly foodtrucky a nabízely jídla napříč chutěmi i zeměmi. Působilo to trochu alternativně, ale nakonec jsme se zde najedli ke spokojenosti úplně všichni. 

Po dobrém jídle jsme se přes hlavní náměstí vydali ulicí Praška k parku Zrinjevac a parku Kralja Tomislava. Vánoční výzdoba a všudypřítomná světýlka nám úplně učarovaly. Teď už proti vánoční náladě nemohl bojovat nikdo z nás, atmosféra nás úplně vtáhla. Možná tomu dost pomohl i dostatek svařeného vína, kdo ví?!

Třešničkou na dortu pořád zůstávalo vysněné bruslení. Znáte to z New Yorku nebo Paříže? My si to chtěli splnit taky. A povedlo se. Nebudu lhát, že jsem se bála, protože jsem stála na bruslích možná po deseti letech. Takže jsem se na tom ledě spíš kolíbala jako právě probuzený medvěd, ale i tak to byl jeden z nejkrásnějších zážitků za poslední dobu. Naštěstí jsem měla někoho, kdo mě celou dobu držel za ruku a nenechal si ošklivě narazit zadek, nebo hůř, nos. No romantika! Překvapivě ta romantika nevyšla ani draho, pro nás studenty něco málo přes 3€ i s půjčením epesních modrých plastových bruslí.

Před cestou také doporučuju projít informace o akcích, které se během vánočních trhů konají. Spousta z nich se ještě teprve připravuje, ale my měli štěstí a já právě takto objevila koncert dechového orchestru na balkóně jednoho z domů v Tkalčičevě ulici. Tyto koncerty se konají několikrát během adventu.

Tipem na konec je modrý Tourist Train, který by měl být zdarma a funguje tak trochu na principu "hop-on-hop-off". Vyráží každou hodinu z Trg Jelacica a funguje každý den od 10:00 do 19:00.

Mapa trasy Tourist Train

A kudy půjdete, pojedete - koukejte na hydranty. Pod záštitou projektu Pimp my Pump bylo napříč záhřebskými ulicemi "vyzdobeno" skupinou šesti chorvatských umělců několik (možná) desítek hydrantů. Záhřeb je celkově krásně vyzdobený street artem, jehož množstvím jsme byli překvapeni. Dokonce i jen během naší krátké procházky městem. 

Co bych tak dodala? Opravdu jsme si připadali jako ve vánoční pohádce. Nevím, jestli jsou ty trhy opravdu nejkrásnější, ale rozhodně se snaží tomu ocenění dostát. Takže doporučuje pět Anet z pěti. Fakt. A nejenom proto, že Vánoce nadmíru miluju!:)

Tak se mějte krásně, cestujte, ochutnávejte, užívejte vánoční atmosféru, pijte svařáky a odpočítávejte dny do toho Štědrého se mnou. 

A. 

Benátky v jednom dni

Benátky - možná jedno z nejromantičtějších míst na světě. Úzké uličky, přes čtyři stovky mostů, přesně 118 ostrovů, 120 kostelů a kostelíčků, nespočet vodních kanálů, barevné domky, fantastická architektura a 20 milionů turistů ročně. Jak jsme si den v tomto proslulém místě užili my?

Pro výlet jsme se rozhodli, jak je už skoro naším zvykem, více či méně neplánovaně. Z Ljubljani cesta autem trvá pouze 2,5 hodiny a mineme při ní přibližně 250 km. Vybavili jsme se tedy slovinskou dálniční známkou, dostatkem nadšení a jedno chladné listopadové ráno vyrazili směr Itálie. Jedinou překážkou mezi námi a Benátkami bylo mýtné v Itálii, které se platí za ujeté kilometry po dálnici. Nás vyšlo na 10€ na jednu cestu. 

Pokud je to možné, doporučuji celodenní parkování v parkovacím domě Tronchetto na tzv. Novém ostrově, který je v podstatě součástí "the fish" jak říkají benátčané svému souostroví. Další možností je parkovat na pevnině a investovat do přepravy vlakem. Nám to ale připadalo poněkud zbytečné a na poměrně drahé parkovné (21€/den) jsme se složili a ušetřili tak trochu času. Pro cestu do města pak většina lidí volí People Mover, který byl vybudován k rychlé kyvadlové dopravě mezi parkovištěm, přístavem a okrajem Benátek, konkrétně Piazzala Roma. Jedna cesta vyjde na 1,50€ a je to přesně o 6€ levnější, než nasednout na "loďobus" zvaný Vaporetto!:) Nehledně na to, že jezdí od rána do noci. 

Další parkoviště se nachází právě na Piazzala Roma, ale tam ceny byly ještě o polovinu vyšší.

Tady je jen malý tip pro pohyb na ostrovech - jak dlouho trvá dojít z jednoho konce na druhý. Pokud se neztratíte!

Po příjezdu na Piazzala Roma jsme se nechali strhnout davem a bez většího přemýšlení vyrazili k prvnímu mostu, který jsme viděli - Ponte della Costituzione, který navrhl Santiago Calatrava. Po pár zběsilých snímcích a prvním ochání a achání nad kanálem, jsme se již rozhodli držet ukazatelů a bez mapy, hlava nehlava, vyrazili hledat centrum. Nebo něco, co by se tak dalo nazvat. Každopádně od Piazzala Roma Vás směrovky a ukazatele dovedou až na slavné náměstí San Marco a k nejikoničtějšímu mostu Benátek - Ponta del Rialto, a to i když Vám chvílemi připadá, že musíte být určitě ztracení a že jste s poměrně velkou jistotou zabloudili. Uklidním vás, vždycky nakonec dojdete, kam potřebujete, jde jen o to JAK MOC zabloudíte, protože pokud jste se v Benátkách neztratili, tak jako byste tam nebyli. Navíc co si budeme povídat, ty nejkouzelnější místa vždy objevujeme právě ve chvílích, kdy to nečekáme:)

Během prvních několika hodin jsme se rozhodli takto ztratit i my. Jediný cíl, který jsme měli byl pozdější sraz ve 14:00 na Free Walking tour, kterou jsem to ráno v autě zabookovala u skvělé asociace La Bussola. Pointa těchto prohlídek zdarma je v tom, že na konci prohlídky sami usoudíte, jestli a jakou odměnu si průvodce zaslouží. La Bussola nabízí tři prohlídky (morning, afternoon a evening) a v každé uvidíte něco jiného, takže je možné jeden den strávit pouze těmito prohlídkami. My kvůli časové tísni vybrali afternoon walk, která měla zahrnovat hlavní památky a tak trochu profláklá místa. Ale věřte mi, byl to ten nejlepší nápad. Nejen, že vás provádí "místňák", ale vy se hlavně přestanete na tři hodinky ztrácet, uvidíte maximum a uslyšíte obrovské množství informací, které by vám jinak úplně unikly. Sraz je u sochy Nicolo Tommaseo na Campo Santo Stefano. Při srazu Vás budou chtít zapsat do jejich asociace La Bussola. Nelekněte se, jde jen o italskou byrokracii a bez toho není možné se prohlídky zúčastnit. K ničemu se nezavazujete:)

Díky mladé dynamické italce Elisabettě teď například víme, kde si dát na vyhlášeném náměstí San Marco plného selfíček a předražených restaurací levné kafe, dojít si zdarma na čistý záchod, jak se vyhnout frontě na vstup do Dóžecího paláce a také jak si usnadnit přístup do baziliky San Marco. Všechny tyhle informace byly víc než užitečné, protože v Benátkách prostě nic není levné. Nenajdete obchod s potravinami, všude jen samé suvenýr shopy. Ceny všeho tu díky turismu eskalovaly do takových výšin, že místní se rozhodli proti tomu protestovat, protože oni sami si tam život už nemůžou dovolit. A hádejte kdy? Ano, 12. listopadu! Že my to vždycky tak vychytáme! Pokud by Vás zajímalo o situaci místních víc, stačí hledat pojem #Venexodus.

Poměrně nečekanou, ale o to krásnější zastávkou během prohlídky města byla právě ta v Libreria Acqua Alta. Knihkupectví, které se nestará o příliv a odliv, který je v Benátkách dvakrát denně, a prostě nechává vodu do obchodu přitéct a zase odtéct. Najdete zde knihy ve všech jazycích a všech zaměření. Dokonce tento bookshop patří mezi ty nejzajímavější na světě. Pokud se tam budete chtít vydat sami, najdete ho pokud se vydáte po Calle Lunga S. Maria Formosa a uhnete do Campelo de Tinter. Podle množství lidí, ale tohle kouzelné místo nepřehlídnete.

Ikonou Benátek jsou také samozřejmě gondoly. Věřím, že na jejich palubě proběhl nespočet žádostí o ruku:) Kolik ale taková benátská legrace stojí? Přesně 80€ na půl hodiny přes den, ve večerních hodinách se potom cena vyšplhá na 100€ za půlhodinu. Dobrou zprávou však je, že pokud Vám nejde o romantiku ve dvou, stačí sdílet náklady na projížďku ve více lidech. Pokud je Vás například 6, cena se dělí počtem osob a to už se tento zážitek docela vyplatí!:) Místní říkají, že pokud chcete hezkou projížďku na gondole, máte se vyhnout Canal Grande, protože tam je doprava tak hustá, že se s vámi gondola bude celou dobu jen kymácet ze strany na stranu. Nehledě na to, že pokud si koupíte lístek na Vaporetto, které proplouvá celý kanál, uvidíte úplně to samé za 7,5€, takže mnooohem levněji. Jako dobré místo pro nástup do gondol nám bylo doporučeno například Campo S. Maria Formosa.

A co ty masky? Co ten karneval? Dnes už je to spíš legrace pro turisty a celou historii si z prohlídky nepamatuji. Ale mezi pár zajímavostí, které mi utkvěly patří například tyto:

- různé typy masek nosili různí lidé

- například masku, která se držela ústy a znemožňovala mluvení nosily  prostitutky

- masky se nosily, aby si alespoň po nějakou dobu byli všichni rovni (v určitém období se to protáhlo dokonce na 6 měsíců)

- maska s dlouhým "zobákem" patřívala doktorovi během moru, který pomocí hůlky s hrotem řezal do lidí a zkoušel jestli krvácí (=jsou stále živí), aby se mohlo s těly podle toho naložit 

- správný suvenýr - maska vyrobená místními - je drahá a vyráběna několik dní pomocí papíru a lepidla, nebo kůže, skla a porcelánu, ne kus plastu z Číny

- masky a nádherné kostýmy se mohou nosit od 26. prosince až do období karnevalu

- karneval můžete navštívit v únoru.

Nakonec Vám prozradím ještě ty tipy, jak dělat v Benátkách věci "po italsku".

1. Káva na námětstí San Marco - pokud si chcete dát kávu, udělejte to kdekoliv, ale nesedejte si. Dejte si jí prostě na baru "na stojáka". V případě, že si sednete, se vaše účtenka začne plnit ještě než si objednáte - poplatek za stůl, poplatek za ubrousek a příbor, poplatek za kapelu, kterou si nemůžete vybrat, jestli budete poslouchat či ne. Tímto způsobem už platíte 20€ a ještě jste nic nesnědli, ani nevypili.

Za nás doporučuji například Caffe Lavena, kde káva stojí 1,20€ a můžete si za tu cenu dojít pohodlně i na čistý záchod, což je jinak poměrně problém. Ať už ta čistota nebo cena. 

2. Vstup do Dóžecího paláce, kde je vždycky neuvěřitelná fronta, si usnadníte zakoupením lístku do všech 4 muzeí "St. Marks museums ticket", nacházejících se na náměstí San Marco. Lístek ale kupte v Museo Correr, což je něco jako původní královský palác, který určitě také stojí za návštěvu. Tento lístek vyjde na 19€ (studenty pak o něco levněji). Vstup pouze do Dóžecího paláce stojí 20€, takže i ušetříte - třeba na to kafe! 

Pokud Vás ostatní muzea nelákají, prostě jen projděte k Dóžecímu paláci a ušetřete si čas ve frontě. Tam pak najdete nejkrásnější malby v celých Benátkách, avšak jinak holé místnosti. Lidé prý očekávají, že Dóžecí palác je královský, kde najdou nádherný nábytek, výzdobu, závěsy, ale to je omyl. Nicméně nádherné malby jsou dostatečným lákadlem.

3. Vstup do baziliky San Marco - je zdarma. Problém je ale v tom, co máte na zádech - ano, batoh. S ním Vás dovnitř nepustí. Nemusíte ale čekat dlouhou frontu na to, aby jste to zjistili a pak stáli znovu frontu, až batoh odložíte. Odložte ho rovnou. Zdarma. Vlevo (pokud stojíte naproti bazilice), mezi dvěma béžovými budovami se nachází  v úzké uličce úschovna. Tam batoh necháte a s lístkem mažete čekat frontu. Jen jednou!

So do it Italian way!

A ještě jeden totálně český tip - udělejte si svačinu, fakt velkou a s dostatkem vody, pokud tedy nechcete za nejlevnější menu dát 15€:)

Co dodat na závěr? Snad jen, že Benátky se vám zapíšou do paměti, ať chcete nebo ne. Upřímně si nedokážu představit návštěvu v horkém létě, kdy Benátky musí turisty praskat ve švech. Ani v polovině listopadu zde nebyl klid. Je škoda, že na úkor turismu tam zaniká normální každodenní život. Každopádně - jestli někdy budete mít šanci, určitě tohle místo navštivte a udělejte si obrázek sami. I přes moře turistů a astronomické ceny jsou Benátky kouzelnější, než bych si chtěla přiznat:)

Tak se mějte krásně, cestujte a ochutnávejte!

A.