Protože se nám během prázdnin vyrýsoval jeden volný víkend, utekli jsme do Budapešti. Do maďarské metropole jsem se těšila už roky, ale teprve letos jsme si našli čas na prodloužený víkend v ní.
Rozhodli jsme se objevovat kavárny, bary i restaurace a samozřejmě vidět vše, co jen v tak krátkém čase půjde. Každopádně příště si ověřím, kdy jsou v dané zemi státní svátky - taková školácká chyba! Doporučuji kontrolu, třeba tu. Ale vše zlé je přeci k něčemu dobré. Uvidíte!
1. den
1. den
Jako dopravu jsme zvolili cestu autobusem s Eurolines, které mají díky O2 Výhodám 25 % slevu, takže nás zpáteční cesta vyšla na něco kolem 600,-Kč. Autobus přijíždí na autobusové nádraží Népliget odkud je nutné se dopravit do centra metrem. Metro nevyjde draho (350 HUF) a pokud plánujete jeho hojnější využití, vyplatí se balíček 10 jízdenek za zvýhodněnou cenu (3 000 HUF). Ale pozor, všechny jízdenky jsou nepřestupní! (více info)
Po příjezdu jsme se ubytovali ve Friends Hostelu a později se vypravili najít nějaké osvěžení v podobě drinku. V tomto případě skvěle poslouží židovská čtvrť. Stačilo jít pár minut po ulici Király a už jsme našli první místo - Kuplung.
Na odpolední kávu jsme potom mířili do Bluebird Café, které jsem měla v hledáčku už před cestou. Doufali jsme i v nějaké občerstvení, ale pozor - Bluebird Café totiž najdete v Budapešti hned dvakrát a právě v tomto, na ulici Rumbach Sebestyén se dočkáte pouze kávy, ale jaké!
Pokračovali jsme brouzdáním městem.
Pro odpočinek doporučuji místo nedaleko zastávky metra Deák Ferenc ter. Můžete osvěžit uchozené nohy a pokud si přinesete nějaké pivo, mezi místní rychle zapadnete.
I přes velkou únavu jsme vyrazili najít nějakou večeři a těšili se do tzv. "ruined pubs/bars".
Neplánovaně jsme narazili na Azteca restauraci na Klauzál tér a objevili jsme tak velmi nadprůměrné jídlo za obrovsky podprůměrné ceny. Takže kdo rád pálivé a atmosféru Mexica - hurá právě tam!
Pokud zůstanete ve stejné ulici - "kerty" na vás budou čekat na každém metru. Některé menší, některé větší. Některé více "ruined" a některé zase designově vymazlené. Každý si přijde na své, pokud chvíli hledá.
Po příjezdu jsme se ubytovali ve Friends Hostelu a později se vypravili najít nějaké osvěžení v podobě drinku. V tomto případě skvěle poslouží židovská čtvrť. Stačilo jít pár minut po ulici Király a už jsme našli první místo - Kuplung.
Na odpolední kávu jsme potom mířili do Bluebird Café, které jsem měla v hledáčku už před cestou. Doufali jsme i v nějaké občerstvení, ale pozor - Bluebird Café totiž najdete v Budapešti hned dvakrát a právě v tomto, na ulici Rumbach Sebestyén se dočkáte pouze kávy, ale jaké!
Pokračovali jsme brouzdáním městem.
Pro odpočinek doporučuji místo nedaleko zastávky metra Deák Ferenc ter. Můžete osvěžit uchozené nohy a pokud si přinesete nějaké pivo, mezi místní rychle zapadnete.
I přes velkou únavu jsme vyrazili najít nějakou večeři a těšili se do tzv. "ruined pubs/bars".
Neplánovaně jsme narazili na Azteca restauraci na Klauzál tér a objevili jsme tak velmi nadprůměrné jídlo za obrovsky podprůměrné ceny. Takže kdo rád pálivé a atmosféru Mexica - hurá právě tam!
A teď? Noční život v Budapešti čeká!
Ruined pubs se činí v Budapešti velké slávě - proto před nejznámějším z nich pravděpodobně narazíte na pěknou frontu. Jenže Szimpla kert si prostě nemůžete nechat ujít! Atmosféra je tu neskutečná - rozpadlé domy, propojené uměním, zároveň připomínají skládku, ale dostanete tu koktejl s palmičkou! My si místo prošli, ale je tam naprosto narváno a především turisty. Proto jsme se rozhodli pro přesun jinam...
2. den
Na snídani vřele doporučuji (to správné) Bluebird Cafe na ulici, nebo spíše průchodu spojujícím ulice Kyráli a Dob utca. Zajímavých podniků je tu nespočet, ale my měli pro dnešek jasno.
Napsali jsme pohledy, skvěle se nasnídali a opět vyrazili objevovat město.
Jako cíl jsme si udali slavnou a neuvěřitelně krásnou budovu parlamentu, ale upřímně nám bylo jedno, kudy tam dojdeme.
Vzhledem ke státnímu svátku tu bylo mnohem více živo než obvykle. Podle standardních jízdních řádů nesloužila ani městská hromadná doprava, tak jsme vzali nohy na ramena a vyrazili hledat první zastávku typicky žluté tramvaje č. 2, která by nás podél nábřeží měla svézt k velké tržnici.
Která byla překvapivě zavřená! Ale co jsme taky mohli ve státní svátek čekat!:))
Rozhodli jsme se přejít zelený Chain Bridge, který je uzavřený pro jakoukoli dopravu.
Hlavně nezapomenout na zámeček! Fotil nás pár, který si tam byl pověsit už druhý zámeček. Ten první tam přibyl před 25 lety. Tak snad, až uplyne čtvrtstoletí, vrátíme se sem taky společně!:)
Na snídani vřele doporučuji (to správné) Bluebird Cafe na ulici, nebo spíše průchodu spojujícím ulice Kyráli a Dob utca. Zajímavých podniků je tu nespočet, ale my měli pro dnešek jasno.
Napsali jsme pohledy, skvěle se nasnídali a opět vyrazili objevovat město.
Jako cíl jsme si udali slavnou a neuvěřitelně krásnou budovu parlamentu, ale upřímně nám bylo jedno, kudy tam dojdeme.
Vzhledem ke státnímu svátku tu bylo mnohem více živo než obvykle. Podle standardních jízdních řádů nesloužila ani městská hromadná doprava, tak jsme vzali nohy na ramena a vyrazili hledat první zastávku typicky žluté tramvaje č. 2, která by nás podél nábřeží měla svézt k velké tržnici.
Která byla překvapivě zavřená! Ale co jsme taky mohli ve státní svátek čekat!:))
Rozhodli jsme se přejít zelený Chain Bridge, který je uzavřený pro jakoukoli dopravu.
Hlavně nezapomenout na zámeček! Fotil nás pár, který si tam byl pověsit už druhý zámeček. Ten první tam přibyl před 25 lety. Tak snad, až uplyne čtvrtstoletí, vrátíme se sem taky společně!:)
Cestou na hrad začalo přibývat lidí a nakonec vytvořili jeden obrovský dav, kterým nás unavovalo se prodírat. Pozitivní na oslavách Sv. Štěpána - údajného zakladatele Uherského státu byly rozsáhlé trhy s místními specialitami.
Rozhodli jsme se utéct na hrad, schovat se. Ale naneštěstí zde probíhal placený program jako součást oslav a dostali jsme se jen na část hradeb. I tak jsme je využili k odpočinku a naplánovali příští zastávku - Rybářskou Baštu.
Celou dobu procházení se v okolí Dunaje se otvírají nové a nové výhledy na protější břeh. Doporučuji si určitě alespoň jeden večer vyhradit právě na procházku osvětleným nábřežím, je dechberoucí.
Na Baštu vás dovede několik desítek schodů, ale je to místo, které radím určitě nevynechat. Výhled na parlament a stavba Bašty se vám zapíše do paměti.
A teď - přes všechny nevýhody státního svátku - k těm výhodám!
První z nich bylo uzavření mostu Széchenyi. Což se zřejmě nestává moc často. Díky tomu se nám podařilo ukořistit tuto fotku.
Další a pro mě největší výhodou státního svátku byl obrovský ohňostroj plánovaný na sobotní večer. Proto jsme si dali jen rychlou večeři, koupili flašku vína a šli hledat nejlepší místo. Rada: není žádně nejlepší místo. Ohňostroj je tak obrovský a z několika míst, že není ani možné stíhat všechno. Ale bylo to boží. Vážně, boží!
Pro večeři jsme šli skoro najisto do Kis Parász Thai Soup & Wok. Za slušné peníze skvělé jídlo a vzhledem k tomu, že jsem v menu objevila i mango sticky rice, bylo rozhodnuto i o dezertu.
Nábřeží se začalo rychle plnit, i když do ohňostroje zbývala možná ještě víc než hodina.
Bylo na pohled jasné, kdo je místní a kdo turista. Místní si vyloženě jen užívali pohled na ohňostroj v jejich národních barvách a ostatní ho zkoušeli zběsile fotit a natáčet. Já to taky vzdala, protože se opravdu člověk okrádal skrz čočku fotoaparátu o zážitek.
Státní svátek byl nakonec opravdu štěstí v neštěstí. I když nám naboural veškeré plány, tenhle zážitek nám to dokonale vynahradil.
Nedělní ráno jsme strávili balením a loučením se s hostelem, což nabralo trochu na dramatičnosti, když jsme zjistili, že jsem nedopatřením zaplatila ne námi chtěné jízdenky na odpoledne, ale první autobusový spoj v 6:00, který teď už je pravděpodobně na půli cesty do Prahy.
No co vám budu povídat, zkuste si mě představit. Můj výraz zděšení. Uvědomění si, jak jsem blbá blbá pitomá. (i když do této chvíle přisuzujeme nákup špatné jízdenky "technické chybě":)))
Jako nejlepší řešení nás v tu chvíli napadlo zavolat do Eurolines, jestli se nevejdeme do odpoledního spoje, ale dopředu bylo jasné, že to nedopadne. Dál zkontrolovat BlaBlaCar, ale všechny jízdy byly také plné. Jiní dopravci - plno. Takže nezbývalo nic jiného než oblíbené České dráhy. Jízdenka domů pro jednoho stála dvakrát víc, než cesta tam i zpět s Eurolines. Takže poučení pro příště - kontroluj, kontroluj, kontroluj!:D
Domů jsme dorazili po dlouhých 8 hodinách ve vlaku a ještě s neočekávaným zpožděním. Ale zase na tenhle trip asi nikdy nezapomeneme.
S odstupem času teď vím, že jsme v klidu měli dojít na plánovaný nedělní brunch, zaplatit si ještě jednu noc v našem nebo jiném hostelu a jet druhý den s Eurolines nebo Student Agency domů. Vyšlo by to finančně úplně stejně. Panika občas zatemní mozek!:)
Tak doufám, že některé z námi navštívených míst vás zaujmou a třeba přimějí k návštěvě maďarské metropole. Budapešť je totiž krásná, živá, natřískaná aktivitami a místy, které si lze užít a navštívit.
Já jsem si jistá, že tahle návštěva Budapešti nebyla první ani poslední. Příští rok se totiž chystáme na Sziget Festival. <3
Mějte se krásně, cestujte, užívejte, ochutnávejte!
A.
Rozhodli jsme se utéct na hrad, schovat se. Ale naneštěstí zde probíhal placený program jako součást oslav a dostali jsme se jen na část hradeb. I tak jsme je využili k odpočinku a naplánovali příští zastávku - Rybářskou Baštu.
Celou dobu procházení se v okolí Dunaje se otvírají nové a nové výhledy na protější břeh. Doporučuji si určitě alespoň jeden večer vyhradit právě na procházku osvětleným nábřežím, je dechberoucí.
Na Baštu vás dovede několik desítek schodů, ale je to místo, které radím určitě nevynechat. Výhled na parlament a stavba Bašty se vám zapíše do paměti.
A teď - přes všechny nevýhody státního svátku - k těm výhodám!
První z nich bylo uzavření mostu Széchenyi. Což se zřejmě nestává moc často. Díky tomu se nám podařilo ukořistit tuto fotku.
Další a pro mě největší výhodou státního svátku byl obrovský ohňostroj plánovaný na sobotní večer. Proto jsme si dali jen rychlou večeři, koupili flašku vína a šli hledat nejlepší místo. Rada: není žádně nejlepší místo. Ohňostroj je tak obrovský a z několika míst, že není ani možné stíhat všechno. Ale bylo to boží. Vážně, boží!
Pro večeři jsme šli skoro najisto do Kis Parász Thai Soup & Wok. Za slušné peníze skvělé jídlo a vzhledem k tomu, že jsem v menu objevila i mango sticky rice, bylo rozhodnuto i o dezertu.
Nábřeží se začalo rychle plnit, i když do ohňostroje zbývala možná ještě víc než hodina.
Bylo na pohled jasné, kdo je místní a kdo turista. Místní si vyloženě jen užívali pohled na ohňostroj v jejich národních barvách a ostatní ho zkoušeli zběsile fotit a natáčet. Já to taky vzdala, protože se opravdu člověk okrádal skrz čočku fotoaparátu o zážitek.
Státní svátek byl nakonec opravdu štěstí v neštěstí. I když nám naboural veškeré plány, tenhle zážitek nám to dokonale vynahradil.
Nedělní ráno jsme strávili balením a loučením se s hostelem, což nabralo trochu na dramatičnosti, když jsme zjistili, že jsem nedopatřením zaplatila ne námi chtěné jízdenky na odpoledne, ale první autobusový spoj v 6:00, který teď už je pravděpodobně na půli cesty do Prahy.
No co vám budu povídat, zkuste si mě představit. Můj výraz zděšení. Uvědomění si, jak jsem blbá blbá pitomá. (i když do této chvíle přisuzujeme nákup špatné jízdenky "technické chybě":)))
Jako nejlepší řešení nás v tu chvíli napadlo zavolat do Eurolines, jestli se nevejdeme do odpoledního spoje, ale dopředu bylo jasné, že to nedopadne. Dál zkontrolovat BlaBlaCar, ale všechny jízdy byly také plné. Jiní dopravci - plno. Takže nezbývalo nic jiného než oblíbené České dráhy. Jízdenka domů pro jednoho stála dvakrát víc, než cesta tam i zpět s Eurolines. Takže poučení pro příště - kontroluj, kontroluj, kontroluj!:D
Domů jsme dorazili po dlouhých 8 hodinách ve vlaku a ještě s neočekávaným zpožděním. Ale zase na tenhle trip asi nikdy nezapomeneme.
S odstupem času teď vím, že jsme v klidu měli dojít na plánovaný nedělní brunch, zaplatit si ještě jednu noc v našem nebo jiném hostelu a jet druhý den s Eurolines nebo Student Agency domů. Vyšlo by to finančně úplně stejně. Panika občas zatemní mozek!:)
Tak doufám, že některé z námi navštívených míst vás zaujmou a třeba přimějí k návštěvě maďarské metropole. Budapešť je totiž krásná, živá, natřískaná aktivitami a místy, které si lze užít a navštívit.
Já jsem si jistá, že tahle návštěva Budapešti nebyla první ani poslední. Příští rok se totiž chystáme na Sziget Festival. <3
Mějte se krásně, cestujte, užívejte, ochutnávejte!
A.
Nice :)
OdpovědětVymazat